„Svým přesvatým utrpením na dřevě kříže nám zasloužil ospravedlnění“, učí tridenský koncil a zdůrazňuje jedinečnou povahu Kristovy oběti jako „příčiny věčné spásy“ (Žid 5,9). A církev uctívá kříž zpěvem : „O crux, ave, spes unica“ (buď pozdraven, kříži, jediná naděje).                                                                                             Katechismus katolické církve §617

„Při svém putování církev zakouší, jak veliká vzdálenost dělí poselství, které přináší, od lidské slabosti těch, jimž bylo evangelium svěřeno. Jen když bude bez ustání dělat pokání o obnovu a kráčet úzkou cestou kříže, může Boží lid rozšířit Kristovo království. Vždyť jako Kristus vykonal dílo vykoupení v chudobě a v pronásledování, tak je církev povolána vydat se toutéž cestou, aby lidem zprostředkovala plody spásy.“                          ­Katechismus katolické církve §853

Pobožnost křížové cesty v kapli Povýšení sv. Kříže – Kroměříž

Každou postní neděli v 17 hod.,

po ní následuje krátká adorace, svátostné požehnání a nešpory.

Kroměříž: 

Postní duchovní obnova:

3. – 5. dubna 2009 (Květná  neděle) – vede P. Jan Szkandera

Duchovní cvičení:

13. – 17. července 2009 – vede ThDr. P. Josef Vysloužil

2. – 6. srpna 2009 – vede P. Jan Linhart

Více info zde.

Otevři se

Bůh zůstává skrytý, když jej hledáš v hluku a činnosti.

Potká se s tebou v tichých tónech života, překvapí nevtíravě.

Proto si udělej místo pro pokoj a ticho.

Otevři se, aby tě mohl najít v hloubce tvé touhy.

V posledních předpostních dnech v pondělí 23. 2. a v úterý 24. 2. 2009 bude v kapli Povýšení sv. Kříže v Kroměříži celodenní výstav Nejsvětější svátosti.

Ukončen bude v oba dny v 17 hod. svátostným požehnáním.

Mše svatá na Popeleční středu 25. 2. se koná v běžném čase – v 6.50 hod.

„Láska v nás staví, opak boří.“ (P. Theodosius)

Otec Theodosius stavěl svou činnost na základě, jímž byla Kristova láska. On sám zakoušel velikou Boží lásku, a nemohl na ni odpovídat jinak, než že ze všech sil pracoval pro své bližní. Byl uchvácen Kristem a v celém Ježíšově životě viděl jediné sebedarování Otci, které vyvrcholilo na kříži. Ukřižovaný byl pro něj tím, kdo neúnavně hledal člověka ztraceného, toho, který potřeboval lásku.

V „Životopisech svatých“ otec Theodosius píše: Láska k Ježíši je tím hlasem ducha i srdce, skrze něhož se člověk cítí přitahován ke Kristu a je Mu tak oddaný, že Ježíš je mu vším – předmětem jeho myšlenek a tužeb tak, že chce vše, co se Jemu líbí, a nechce nic, co se Mu nelíbí. Láska žádá výměnou lásku. Křesťanská láska pochází od Boha a je to rozšíření lásky, která byla vylita do srdcí lidí skrze Ducha svatého. Ona má za vzor samého Boha, tedy Syna Božího, který přišel v lidské podobě. Je tedy intimní, pokorná, nezištná, připravená k oběti a otevřena všem. Miluje a jedná, až kam stačí síly.