Naše kořeny

Naše kořeny sahají do devatenáctého století, do doby nepředstavitelné chudoby a velkých společenských změn. Velký sociální apoštol, švýcarský kapucín P. Theodosius Florentini (1808–1865) se rozhodl bojovat proti sociální a mravní bídě odvážnými prostředky. Založil řeholní společenství, které se mělo zabývat vzděláním a výchovou mládeže a péči o chudé a nemocné. Podle vlastních slov chtěl P. Theodosius uspořádat novou kongregaci tak, aby se všude hodila. Tak vznikla ve Švýcarsku kongregace Školských sester sv. Kříže, z níž v roce 1856 vznikla kongregace Milosrdných sester sv. Kříže s mateřským domem v Ingenbohlu. Spoluzakladatelkou a první generální představenou Milosrdných sester sv. Kříže se stala Matka Marie Terezie Schererová (1825–1888). Byla věrnou pomocnicí zakladatele, který poznával v tíživých potřebách doby Boží vůli a který v mnohém předešel dobu.

Zakladatelé se snažili v neomezené důvěře v Boží pomoc a otcovskou dobrotu mírnit utrpení lidí a prosazovat spravedlnost. P. Theodosius hluboce vnímal bídu dělníků v době začínající industrializace, a proto se rozhodl vnést do vedení továren ducha křesťanské solidarity. Začal ve Švýcarsku a pokračoval v roce 1860 v Čechách zakoupením továrny na sukno v Horním Litvínově. Výtěžek měl zajistit dělníkům spravedlivou mzdu a sloužit sociálním účelům. Sestry měly mít účast na vedení. Při továrně založily malou nemocnici a školu pro děti dělníků. Vzhledem k různým nepříznivým podmínkám se projekt nezdařil. Po náhlé smrti P. Theodosia zůstalo jako dědictví břemeno dluhů, které matka Marie Terezie převzala, aby zachránila jeho čest. Po čtyřech letech se jí podařilo s pomocí spolusester dluhy uhradit.

Nastal rychlý rozvoj činnosti kongregace na mnoha dalších místech. Sestry se věnovaly službě dětem, chudým, nemocným, sirotkům, mládeži, lidem opuštěným a jakýmkoliv způsobem postiženým. Ještě za života spoluzakladatelky vznikly samostatné provincie: Čechy, Horní Rakousko, Slavonsko (Chorvatsko), Štýrsko-Korutany a Morava. Matka Marie Terezie Schererová vedla sestry k důvěře v Boží věrnost, ke statečnému snášení obtíží a k obětavé službě bližním.

Nejvyššího počtu členek dosáhla kongregace v roce 1940, kdy měla 9638 sester v 987 domech. To už působily sestry také v Indii, v Číně, v USA. V Evropě byly založeny provincie Německo, Tyrolsko, Maďarsko, Dolní Rakousko, Slovensko a Itálie.

V roce 1950 působilo v Československé republice 1846  Milosrdných sester svatého Kříže ve 103 domech, zařazených do tří provincií: Čechy (645 sester), Morava (646 sester) a Slovensko (555 sester).

Sestry z provincie Čechy se sídlem v Chebu byly většinou německé národnosti. V letech 1945–1954 byly vysídleny do Německa a do Švýcarska. V Bavorsku založily provincii s provinčním domem v Gemünden nad Mohanem.

V roce 1971 vznikla ve dvou zemích v Africe misie sester sv. Kříže. Činnost sester v Keni trvala sedm let, v Burundi do roku 1996, kdy vzhledem k občanské válce v zemi předaly sestry vybudovanou nemocnici domorodé kongregaci.

Rozkvět provincií v Indii umožňuje zakládání nových odvětví činnosti ve prospěch lidí odsunutých na okraj společnosti a pro povznesení důstojnosti ženy. Na Tajwanu, v Ugandě, v  Brazílií a v ruském Permu se sestry zapojují do rozmanité pastorální a sociální pomoci dětem, nemocným a chudým.

Charisma zakladatelů se v průběhu dějin snažilo věrně prožívat 16.000 Milosrdných sester sv. Kříže, které už jsou na věčnosti.

Tyto sestry sloužily lidem podle slov, která dala Matka Marie Terezie napsat na hrob čtyř sester v Římě, které jako oběti blíženské lásky podlehly v Římě tyfu:

„Zcela Ukřižovanému, proto zcela bližnímu

– zástupkyně lásky Kristovy.“