Naše charisma

Podstatným rysem řeholního života je život ve společenství a ve slibech čistoty, chudoby a poslušnosti. Vzájemně se podporujeme ve všem, co život přináší. To je pro jednotlivé sestry požadavkem i podporou. Rozmanité schopnosti a úkoly jsou bohatstvím, které má prospívat druhým. I když jsou naše společenství různorodá, řehole a stanovy dávají společný rámec, v němž se může každá sestra rozvíjet.

Jako Milosrdné sestry sv. Kříže věříme, že jsme milovány, povolány a poslány:

– stále hlouběji pronikat do tajemství kříže a zmrtvýchvstání a z něho čerpat důvěru, naději a sílu;

– vidět svět jako Boží stvoření a každého člověka jako Boží obraz, vážit si jeho důstojnosti a obhajovat ji;

– stále více usilovat o sesterství a františkánskou minoritu;

– v milosrdné lásce být solidární s lidmi, zvláště s lidmi na okraji společnosti, a sloužit jim;

– vnímat Boží výzvu v rozmanitých nesnázích současnosti a odpovídat na ni pohotově a účinně.

Věrností charismatu se podílíme na poslání církve. Snažíme se připravovat prostor pro příchod Božího království, ve kterém jsou všichni lidé bratry a sestrami.

„To, že v síle Ducha svatého smíme mít účast na Kristově díle spásy, je naše pověření a naše radost.“ (Stanovy)

Ze zásadních postojů sv. Františka a našich zakladatelů můžeme naše charisma vyjádřit prostřednictvím následujících duchovních hodnot:

· Život v Bohu, s Bohem a pro Boha

„Život v Boží přítomnosti je velmi mocný prostředek, abychom poznali, co dělat a čeho zanechat, a to v nitru i navenek.“ (Matka M. Terezie)

„Stanete se opravdovými sestrami, když budete Ježíše – Ukřižovaného – vroucně, nade vše a ve všem milovat, když v něm budete vše a všechny chápat, skrze všechno se k němu pozvedat, když se budete z lásky k němu stávat jemu podobnými, především v utrpení, v trpělivosti a v odevzdanosti.“ (P. Theodosius)

„A vždycky mu připravujme místo, aby v nás přebýval a zůstával.“ (sv. František)

„Svět je naším klášterem.“ „Můj Bůh, mé všecko!“ (sv. František)

· Bratrství, sesterství, všeobecné sourozenectví

„Pán mi dal bratry.“ „Vy všichni jste bratři.“ (sv. František)

„Odkrýt gram zlata, který je ukryt v každém člověku.“ (Matka M. Terezie)

„Všude, kam až dosahuje slunce, jsou lidé mými bratry.“ (P. Theodosius)

„Buď veleben, můj Pane, za všechny tvory…“ (sv. František)

· Poslány do potřeb doby

„Kéž Bůh naplní sestry svým duchem, duchem neúnavné lásky, žijící a působící jen pro něho.“ (Konstituce 1860)

„Bratři a sestry byli povoláni, aby ošetřovali zraněné, povzbuzovali chybující a bloudící volali nazpět.“ (Řehole 30)

„Musíme mít odvahu a být silné.“ (Matka M. Terezie)

„Všude se hodit, proniknout do všech poměrů.“ (P. Theodosius)

· Chudé mezi chudými

„Ti, kdo jsou opravdu chudí, podle příkladu Pánova… – žijí v tomto světě jako cizinci a přistěhovalci.“ (Řehole 22)

„Dbejte neochvějně o to, aby se zachovávala chudoba.“ (Matka M. Terezie)

„… neočekávejte, že budete konat krásnou práci. Na pěknou práci je dost lidí, k tomu není potřeba Milosrdných sester.“ (Matka M. Terezie)

„Chudí jsou Božími miláčky.“ (Konstituce 1860)

· Život s církví a v církvi

„Oprav můj chrám.“ (výzva k sv. Františkovi)

„Boží požehnání může spočívat na naší kongregaci a na jejích členkách jen nejužším spojením s církví.“ (Matka M. Terezie)

„Že máte opravdu velkou důvěru k Panně Marii, Matce Ustavičné pomoci, je skutečně to nejlepší, neboť na přímluvu Matky Boží dosáhneme od Boha vše.“ (Matka M. Terezie)

Milosrdná sestro svatého Kříže, církev a svět od tebe očekávají odvážnou otevřenost pro každou chudobu a bídu naší doby. Ať skrze tebe každý člověk pozná, že je ve své osobní situaci skrytý v tajemství vykoupení, v tajemství Ježíšovy smrti a vzkříšení. Nesnáze a těžkosti doby jsou jako půda, která dává vzrůst našemu charismatu. Můžeme na ně odpovědět právě tak v nemoci, v utrpení, v modlitbě jako v aktivní službě. Za jeden ze svých důležitých úkolů považujeme službu našim starším a nemocným spolusestrám, které v těžkých dobách totality věrně uchovaly dědictví našich zakladatelů a jsou pro nás podle slov naší zakladatelky požehnáním. Láska k Pánu, který se stal chudým, nutila Františka k prožívání dokonalé chudoby. Proto se zřekl majetku, cti a moci, a tak našel dokonalou radost … Naše chudoba se stává znamením následování Krista, jestliže je výrazem naší lásky k Bohu a k bližním. Náš apoštolát spočívá především ve svědectví našeho zasvěceného života. Každá sestra, která se snaží prožívat své povolání vážně a s vytrvalou oddaností, se účastní poslání církve, totiž viditelně hlásat radostnou zvěst. To, že smíme mít účast na Kristově díle spásy je naše pověření a naše radost.

Láska k ukřižovanému Pánu je určující silou našeho života. Kříž byl pro Matku Marii Terezii nejen zdrojem síly, ale i nadějí a znamením vítězství.

Výrok sv. Bonaventury, který nechala vyrýt jako náhrobní nápis sestrám, které v Římě zemřely na tyfus, charakterizuje každou obětující se milosrdnou sestru: „Zcela Ukřižovanému, proto zcela bližnímu, zástupkyně lásky Kristovy.“

Znak Kongregace Milosrdných sester sv. Kříže

Zobrazuje dva anděly, kteří nesou štít s křížem a dvanácti hvězdami. Andělé drží štít před obrazem Neposkvrněné, která je patronkou františkánského řádu.